Vzpomínání na našeho kolegu a přítele

Setkání a loučení je koloběh života.

Loučení a setkání je koloběh naděje.

Dnes vzdáváme hold Radkovi. Radek nám připomíná, jakou sílu může mít vášeň nejen pro práci, ale i pro samotný život.

Radomír. Náš kolega a přítel. Každý den čelil s úsměvem výzvám, které si většina z nás ani nedokáže představit. Nikdy se nedal odradit. Pracoval s nadšením i s touhou překonávat svoje limity. Inspirující je jeho schopnost proměnit každou překážku v cestu k úspěchu. Handicap pro něho nebyl přítěží, právě naopak. Dokázal obrátit svoji nevýhodu ve svůj prospěch a proměnit ji ve spolehlivý motor, který ho vedl bezpečně životem vpřed. A tím nás ostatní vlastně něčemu učil. Třeba tomu, že i v těch nejtěžších situacích je možné najít odvahu a sílu k tomu, abychom šli přes všechny překážky dál.

Osobní vzkaz kolegy Zdeňka:

Radoslave! Jsi pro mne synonymem silné vůle. Vidím tě stále jako věrného a vytrvalého druha stát ráno na zastávce. Třeba za deště, třeba i v nečase, kdy psa bys z domu nevyhnal. Jedeme spolu trolejbusem ve žluté pláštěnce. Jdeme do práce. Najednou se ta bouře přežene. Vysvitne slunce. A my si zpíváme s košťaty při zametání silnice.